Ramesse II. – Veliký

Ramesse II. byl panovníkem 19. dynastie (Nová říše). Svou vládu započal jako spoluvládce svého otce Sethiho I., který mu takto chtěl zajistit jednoznačné nástupnictví. Spoluvládcem byl nastolen v patnácti letech. Samostatně vládl přibližně v letech 1279–1213 př. n. l..

Ramesse II. byl vynikající válečník a velitel, velmi inteligentní a vzdělaný, obratný diplomat, pilný stavitel a nezanedbával ani státní propagandu.

Ramesse II. vedl válečná tažení především v oblasti přední Asie. Jeho cílem bylo upevnit državy Egypta v Sýrii a Palestině a ovládnout tak obchodní stezky. Přitom nevyhnutelně došlo ke střetu s Chetity. Jejich nepřátelství postupně gradovalo více než století. Předmětem sporu bylo především ovládnutí syrské planiny, kterou procházely obchodní stezky do Mezopotámie a Středomoří. Křižovatku kupeckých cest střežila pevnost Kadeš, která měla velký strategický význam.

K druhé bitvě u Kadeše došlo v roce 1285 př. n.l.. Protivníkem Ramesse II. byl chetitský král Muvatallišem. Bitva byla opravdu monumentální. Ramesse II. měl 20ti tisícovou armádu, armáda krále Muvatalliše za ním nikterak nezaostávala. Během bitvy byla egyptská armáda téměř poražena, část vojska prchla a jakousi převahu se podařilo Ramessovi získat po urputném boji jen díky osobní odvaze a zatvrzelosti s jakou odmítal vyklidit bojiště. Přes to však ve skutečnosti nešlo o přesvědčivé vítězství, spíše bitva dopadla nerozhodně a vyčerpala síly obou stran. Po bitvě Ramesse „takticky ustoupil“ zpět do Egypta. Bitva u Kadeše je učebnicovým příkladem mistrné propagandy, kdy se panovníkovi podařilo presentovat téměř prohranou bitvu jako naprosté a zdrcující vítězství.

Drohé tažení do Sírie vedl Ramesse II. v době, kdy došlo k následnickým sporům o chetitský trůn. V nastalých zmatcích v Chetitské říši obsadil Sírii i Palestinu. S králem Chattušiliš III., který nakonec získal trůn, uzavřel první mírovou smlouvu, jejíž znění se nám dochovalo.

Ramesse II. vyvýjel i bohatou stavitelskou činnost. Velkou pozornost věnoval oblasti nilské delty. Ta získala na významu spolu s rozvojem obchodu a mezinárodních vztahů Egypta se Středomořím a Asií. Ramesse II. rozšířil síť zavodňovacích kanálů. Založil nová města například Pithóm (Piatum) a také nové sídelní město ve východní části delty Pi-Ramesse (Dům Ramessův). Pi-Ramesse se rozkládalo na území přibližně 3 km2, bylo zde množství chrámů, velkolepý královský palác, administrativní i soukromé budovy a samozřejmě monumentální sochy panovníka.

Během panování Ramesse II. byla dokončena sloupová síň v Amonově chrámu v Karnaku. Výjmečný je také chrám v Abú Simbelu. Nedaleko Vesetu (Théby, dnešní Luxor) dokončil stavbu zádušního chrámu svého otce Sethiho I. a při vstupu do Údolí králů postavil vlastní zádušní chrám zvaný Ramesseum.

Titul hlavní královské manželky mělo několik (až 5) Ramessových žen. Jednoznačně nejdůležitější a nejvlivnější manželkou Ramesse II. byla Nefertari. Nefertari byla velmi krásná a spolu s Ramessem prý tvořili nejkrásnější pár Egypta. (Její předchůdkyni krásné Nefertari to kazil manžel J.) Své ženě Nefertari nechal také postavit menší chrám v Abú Simbel a překrásnou hrobku v Údolí královen. Ramesse II. po sobě zanechal přibližně 250 dětí. Jeho nástupcem se stal jeho syn Merenptah.

Hrobka Ramesse II. se nachází v Údolí králů.