Hatšepsut / Hatšepsovet

Hatšepsut byla královnou 18. dynastie (Nová říše) a zároveň druhou samostatně vládnoucí královnou Egypta (první byla Sobekneferu). Vládla přibližně mezi lety 1479/1473–1458/1457 př. n. l..

Hatšepsut byla dcerou Thutmose I., provdala se za svého nevlastního bratra Thutmose II.. Tento panovník vládl jen 3 roky a s Hatšepsut neměl syna. Po jeho předčasné smrti se stal tedy následníkem syn vedlejší manželky Thutmose III.. Protože následník byl ještě malý, vládla Hatšepsut jako regentka. Následníkovi sice přiznala titul spoluvládce, ale žádné faktické pravomoci. Sama se prohlásila za královnu. Protože faraonem mohl být pouze muž, používala na veřejnosti z důvodu posílení svého postavení mužský oděv, ceremoniální Usirův vous i další odznaky královské moci.

Její vláda byla vyrovnaná a mírumilovná. Podpořila rozvoj obchodu, vědy a vzdělanosti. Vyslala výpravu do tajuplné země Punt, ze které dovážela kadidlo a parfémy. Země Punt ležela patrně na pobřeží Rudého moře na Arabském poloostrově.

V Amonově velechrámu v Karnaku nechala vztyčit dva mohutné obelisky vytesané z jediného kusu kamene. Šlo o největší obelisky do té doby doby v Egyptě postavené. Největším stavebním počinem královny Hatšepsut byla výstavba jejího zádušního chrámu v Dér el-Bahrí.