Ramesse I.

Ramesse I. byl prvním faraonem 19. dynastie (Nová říše). Vládl v letech 1292–1290 př. n. l..

Ramesse I prožil život jako vojenský velitel především v bojích na východních hranicích Egypta, kde se snažil o upevnění držav ve Foinikii a Sírii. Svojí vojenskou kariéru zahájil už za posledních panovníků 18. dynastie. Poté, co se na trůn dostal jeho přítel a vrchní velitel Haremheb, byl jmenován následníkem trůnu.

Vlády se chopil po Haremhebově smrti jako už velmi zralý muž. Pokračoval v reformách svého předchůdce. Především se zabýval reformou armády, která posílala opět vzrůstající vojenskou moc Egypta. Armádu rozdělil do samostatných sborů doprovázených oddíly válečných vozů. Sbory nesly jméno Amona, Rea, Sutecha a Ptaha. Také Núbijské a Lybijské sbory včlenil do armády (dříve sloužily jen jako pomocné).

Hned po nástupu na trůn jmenoval jako spoluvládce svého syna Sethiho. Zajistil mu tak plynulé převzetí moci.

Hrobka Ramesse I. se nachází v Údolí králů.