Thutmose IV.

Thutmose IV. Byl panovníkem 18. dynastie (Nová říše). Vládl v letech 1397–1388 př. n. l.. Byl synem faraona Amenhotepa II. a některé jeho vedlejší manželky. Nešlo tedy původně o jednoznačného následníka trůnu. Trůn si zajistil „božským proroctvím“.

Během lovu lvů v okolí Gízy se skupina lovců vedená princem Thutmosem uložila k polednímu odpočinku nedaleko Sfingy, pokládané v té době za zobrazení za boha Haremacheta. Bůh ve spánku promluvil k princi a slíbil mu království a obě koruny Egypta, pokud jeho sochu vykope z písku. Na paměť božského vnuknutí nechal u Sfingy vztyčit stélu, popisující tuto událost.

Vláda Thutmose IV. byla poznamenána četnými komplikacemi. Zdědil rozsáhlou říši, kterou však bylo obtížné udržet. Četné okrajové oblasti připojené jeho předchůdci začaly projevovat snahy o odtržení. Nebezpečí hrozilo také ze strany Chetitů.

Thutmose IV. plánoval celou řadu reforem, například reformu náboženství, kde zamýšlel prosadit kult jednoho hlavního boha slunce, aby etnicky různorodou říši sjednotil alespoň nábožensky. Vzhledem ke krátké době panování však většinu svých záměrů nestačil uskutečnit.

Thutmose IV. byl pohřben v Údolí králů. Protože jeho hrobka byla už ve starověku vykradena, rozhodli panovníci 21. Dynastie o přestěhování Thutmosisovy mumie v sarkofágu do hrobky jeho otce Amenhotepa II.. Zde byla také koncem 19. Stol. objevena francouzskými archeology.