Ptolemaios XII. Neos Dionýsos (Aulétés)

Ptolemaios XII. Neos Dionýsos řečený Aulétés (Pištec) nastoupil na trůn v pohnutých dobách po smrti svého předchůdce Ptolemaia XI.. Ptolemaios IX. Sótér II. zemřel bez mužského potomka, egyptskou korunu předal své dceři Bereniké III.. Ta vládla samostatně přibližně rok, pak byla donucena ke sňatku s Ptolemaiem XI. Alexandrem II., který ji už 19 dní po svatbě nechal zavraždit. Bereniké byla oblíbenou královnou a Ptolemaios XI. Alexandr II. byl vychován v Římě a Římem také dosazen. Následně vypuklo povstání a Ptolemaios XI. Alexandr II. byl zabit. V tomto měl opravdu smůlu, protože vraždění bylo na egyptském dvoře za Ptolemaiovců natolik obvyklé, že se nad ním zpravidla nikdo nepozastavoval. Ptolemaios XI. Alexandr II. nezanechal mužského potomka a navíc v závěti odkázal Egypt Římu. Tím bylo následnictví dost problematické, ukázalo se, že jediným vhodným kandidátem na trůn Egypta, který by vyhovoval egyptskému dvoru i obyvatelstvu, je nelegitimní syn Ptolemaia IX. Sótéra II. a jedné z jeho řeckých milostnic.

Ptolemaios XII. Neos Dionýsos nastoupil na trůn v roce 80 př. n. l.. Jeho pozice nebyla příliš pevná. Na trůn si dělal nárok Řím, navíc docházelo k vnitřním nepokojům. Ke korunovaci došlo až po 4 letech a to nikoliv v Mennoferu (Memfidě), jak bylo až do té doby zvykem, ale v Alexandrii.

Ptolemaios XII. Neos Dionýsos nebyl dobrým panovníkem. Většina Ptolemaiovců žila rozmařile a správě státu se věnovala jen málo. Zdá se, že Ptolemaios XII. Neos Dionýsos neměl žádné státnické vlohy. Zato podporoval kulturu a umění, sám hrál na flétnu – odtud jeho přízvisko Pištec (Aulétés). Během své vlády začal uplatňovat pořímskou politiku. Jeho postavení v Egyptě bylo natolik vratké, že nakonec vládl už pouze díky podpoře Říma. Za spojenectví odevzdal Římu výpalné v hodnotě 6 ticíc talentů.

V letech 58 – 55 př. n. l. byl Ptolemaios XII. Neos Dionýsos nucen uprchnout do Říma, pravděpodobně v doprovodu své mladší dcery pozdější Kleopatry VII.. Vládu převzala jeho nejstarší dcera Bereniké IV.. Ptolemaios XII. usiloval o podporu Říma pro svůj návrat. Řím nakonec začal zvažovat vojenskou intervenci. Proti tomu se v Egyptě zvedla vlna odporu. Egypt vyslal do Říma protestní deputaci. Ptolemaiovy se ale podařilo většinu jejích účastníků otrávit ještě před příjezdem do Říma. Nakonec zaplatil 10 tisíc talentů Aulu Gabiniovi za vojenské tažení do Egypta. V roce 55 př. n. l. převzal zpět vládu do svých rukou. Svou dceru Bereniké nechal popravit a jeho spoluvládkyní se stala Kleopatra VII.. Gabiniovy jednotky zůstaly v Alexandrii, aby zajistili jednak setrvání tvárného panovníka na trůnu a jednak upevnili moc Říma v Egyptě.