Hor je jedním z bohů uctívaných už od pradávných dob předdynastické éry. Jeho kult během doby doznal velkých změn. Vyvinul se z místního božstva se sokolí podobou, které bylo spojováno zpočátku především se sluneční září, později se Sluncem a Měsícem – jeho očima. Jako sluneční bůh byl zván Harachtej, případně ve spojení se slunečním bohem Re Re-Harachtej. Písemně je jeho kult doložen přibližně od 4. dynastie, kdy již byl rozšířen po Dolním i Horním Egyptě. Již v období prvních dynastií byl spojován s královskou mocí. Od 4. dynastie, po rozšíření Usirovského kultu (viz Usirovský mýtus), byl vládnoucí faraon pokládán za vtělení boha Hora. Po smrti splynul s Usirem. Šlo o velmi účinný způsob utvrzení královské moci náboženskými prostředky.

Kromě Slunce a Měsíce je Hor spojován také s jitřní hvězdou, symbolizuje věčný život, bývá nazýván beránkem, dobrým pastýřem, synem božím. Jako bůh nebes je zván Harver, jako vycházející slunce Haremchet. Jeho božskou manželkou byla Hathor. Mezi nejvýznamnější dochovaná náboženská centra patří chrámy v Edfu a Kom- Ombu.

Legenda o jeho životě a zrození vypráví, že jeho narození zvěstovala hvězda. Narodil se v deltě Nilu, kde se jeho matka Eset ukrývala před zlobou Sutecha – vraha jeho otce. Již v dětském věku vykonal několik zázraků, písemné prameny se zmiňují o jeho křtu bohem Anupem. Jakmile dospěl, započal boj se Sutechem, který byl dlouho nerozhodný. Hor v něm ztratil levé oko, ale podařilo se mu Sutecha vykastrovat. Jejich boj nakonec ukončil bůh Thovt, který je přiměl přednést svou při božskému soudu. V něm byl jako oprávněný uznám nárok Hora. Sutech byl nucen vrátit mu oko a Horu se stal právoplatným panovníkem celého Egypta. Své oko si neponechal, ale daroval ho svému zavražděnému otci Usirovi. Tím mu navrátil zrak a umožnil posmrtný život.

Horovo oko byl důležitý symbol chránící Egypt. Používalo se při pohřebních rituálech, bylo zobrazováno v pyramidách, na sarkofázích, používalo se jako amulet. Horovi byla připisována mocná léčivá síla.