Ptolemaiovci

Roku 332 př. n. l. byl Egypt dobyt Alexandrem Velikým – Makedonským. Obyvatelstvo země přijalo Alexandra jako osvoboditele z perského područí. Po Alexandrově smrti v roce 323 př. n. l. došlo ke sporům a bojům jeho generálů o moc. Alexandrova říše se rozpadla a Egypt připadl jednomu z jeho předních generálů Ptolemaiovi. Ptolemaios vládl Egyptu nejprve jako satrapa, roku 305 př. n. l. byl korunován za krále jako Ptolemaios I. Sótér (Vykupitel, Spasitel).

Ptolemaios I. Sótér se takto stal zakladatelem dynastie, která vládla Egyptu po 300 let až do porážky Římem roku 30 př. n. l.. Všichni vládci z této dynastie nesli jméno Ptolemaios. Běžnými jmény princezen a královen byla Kleopatra, Bereníké a Arsinoé. Ptolemaiovci záhy převzali zvyk egyptských faraonů ženit se se svými sestrami. To se v pozdějších generacích neblaze projevilo na degeneraci rodu – s vysokou četností se rodily slabomyslné děti.

Ptolemaiovci převzali egyptské náboženství a také zachovali zvyky i formu správy země. Vybudovali velké množství chrámů zasvěcených starobylým bohům Egypta.

Hlavním městem říše se stala Alexandrie. V místech původního přístavního městečka byla vystavěna rozsáhlá metropole s převážně řeckým obyvatelstvem. Založena byla knihovna a muzeum, do Alexandrie přijížděli umělci, matematici i velcí filosofové a brzy se tak vyrovnala či předčila města starého města, jako byly například Athény.

Řekové tvořili v Ptolemaiovském Egyptě privilegovanou a v podstatě uzavřenou společenskou vrstvu. Značná část královských oblíbenců byla řecká. Řada řeckých a makedonských vysloužilců byla odměněna úrodnou půdou především v Dolním Egyptě a tím vznikla třída řeckých velkostatkářů.