Ptolemaios VIII. Euergetés II.

Ptolemaios VIII. Euergetés II. vládl nejprve jako spoluvládce svého bratra Ptolemaia VI. Filométóra a jeho ženy a sestry Kleopatry II.. Přibližně na rok se mu podařilo zcela zmocnit trůnu a bratra vyhnat, ten se však za podpory Říma vrátil na trůn a Ptolemaiovi VIII. Euergétovi II. připadla Kyrenaika.

Po smrti Ptolemaia VI. vládl pravděpodobně krátce jeho ještě nedospělý syn Ptolemaios VII. Neos Filopatór za regentství své matky Kleopatry II.. Ta se asi po roce provdala za svého druhého bratra Ptolemaia VIII., součástí dohody o sňatku byla domluva o spoluvládě. Ptolemaios VIII. Však během svatební hostiny mladého krále a synovce zavraždil a trůnu se ujal sám.

Ptolemaios VIII. Euergetés II. byl panovník neobyčejně krutý a nepopulární. V zemi se mu přezdívalo Fyskón (Pupkáč). Jeho vládu provázela řada vnitřních nepokojů a povstání, která potlačoval s nesmírnou krutostí. Po nástupu na egyptský trůn jako samovládce se začal mstít všem svým odpůrcům, mezi jinými i intelektuálům a učencům z Alexandrie a alexandrijským židům.

Aniž se rozvedl s Kleopatrou II. pojal za manželku a právoplatnou královnu Kleopatru III.. To původní královnu pochopitelně nepotěšilo. Usadila se v Alexandrii, která jí zůstala věrná. Mezi lety 131 a 132 př. n. l. povstala Alexandrie proti Ptolemaiovi VIII. Fysklónovi, došlo i k vypálení královského paláce. Ptolemaios VIII. Fysklón s Kleopatrou III. se uchýlil na Kypr. Kleopatra II. prohlásila za krále a svého spoluvladaře svého syna (a Fysklónova) Ptolemaia Memphita. Příznivci krále Ptolemaia VIII. Fysklóna se však mladého vladaře zmocnili, rozčtvrtili jej a po částech poslali matce. Následovala dlouhá občanská válka provázená množstvím intrik. Na jejím konci se Ptolemaios VIII. Fysklón vrátil jako vladař do Alexandrie. Egypt byl však zcela rozvrácen a zralý pro vpád Říma.