Mentuhotep II.

Mentuhotep II. Nebhepetre byl panovníkem 11. dynastie, vládl v letech 2061–2010 př.n.l..

Jeho vláda následovala po přibližně jedno století trvajícím Prvním přechodném období, kdy došlo k celkovému úpadku země. Bylo to období plné politických zmatků, častých povstání a nepokojů, ekonomického a kulturního úpadku. Prakticky došlo k rozdrobení Egypta na jednotlivé správní celky.

Mentuhotep II. sídlil v počátcích své vlády ve Vesetu (Thébách, dnes Luxor). Provních 14 let vedel boj se svým rivalem sídlícím v Herakleopolis Magna. Mentuhotepovi se podařilo sjednotit znovu Egypt a stal se tak zakladatelem a prvním panovníkem Střední říše.

Především v Horním Egyptě nechal postavit řadu chrámů a svatyň. Mimo jiné v Dendeře, Abydu, Armantu a Gebeleinu.

Celé období jeho vlády provázely četné boje. Vedl výpravy do Núbie, která se v předcházejícím období odtrhla. Zreorganizoval správu země a posílil její pošramocený význam v zahraničí (většinou ho posiloval vojensky…).

Velký důraz kladl Mentuhotep na posílení vnímání faraona, jako žijícího boha. Je popsán jako syn Hathory, nechal se zobrazit s korunou náležející Amonovi, jinde je zobrazen v podobě boha Mina.

Mentuhotep II. byl pohřben Deir el-Bahrí.