Meni / Namer

Meni byl podle legendy prvním panovníkem sjednotitelem Horního a Dolního Egypta. Jeho fyzická existence není dobře doložena. První písemná zmínka pochází až z období Ptolemaiovců, kdy byly pořízeny seznamy panovníků v jednotlivých dynastiích. Ty se prakticky beze změny používají dodnes. Jejich autorem je kněz Manetho a pro prvního faraona použil pořečtělou formu jména.

Doloženým faraonem sjednotitelem (který by mohl být mytickým Menim – faraonové používali zejména v dřívějších dobách několik jmen) je Namer. Žil v období přibližně 3000 let př.n.l. v Hornoegyptském hlavním městě Cinev (Cinej, Thinis – poblíž Abydu), cca. 500 km jižně od Káhiry. Odtud podnikl vojenský výpad na území Dolního Egypta, který si podmanil. Na rozhraní Horního a Dolního Egypta pak založil nové hlavní město Mennofer (Memfis).

Namerova existence je dobře doložena. Velmi dobře známa je tzv. Namerova paleta, která ho zobrazuje s korunou Horního i na druhé straně Dorního Egypta. Je na ní Namerovo jméno a faraona zobrazuje, jako pokořitele nepřátel.

Namerova hrobka byla objevena v Abydu.

Namerovým pokračovatelem a pravděpodobně i synem je faraon Hor-Aha. Také jemu je připisováno sjednocení Egypta a založení Mennoferu. Vládl někdy mezi lety 3032 – 2950 př.n.l.. V každém případě rozšířil území státu a upevnil vládu a pozici panovníka uvnitř země. Také Hor-Aha je spojován s postavou Meniho.

Na rozdíl od Horního Egypta, který byl již v této době prokazatelně sjednocenou říší, byl Dolní Egypt patrně spíše územím, které spravovalo několik více či méně nezávislých státečků. Panovníci v 1. i v 2. dynastii po sjednocení a vzniku Staré říše podnikali jednak vojenské výpady na jih do Núbie, kde bylo zlato a jednak i na Sinajský poloostrov, kde byly měděné doly. Čelili také častým vnitřním povstáním a snahám o odtržení od říše.