Džoser

Džoser byl prvním opravdu významným a zároveň i velmi dobře zdokumentovaným panovníkem Staré říše. Byl také zakladatelem 3. dynastie panovníků. Vládl v době mezi lety 2690/2640 –2670/2620 př. n. l.. Jeho jméno je překládáno jako Nádherný nebo Posvátný. Toto jméno (Džoser) je však doloženo až z období střední říše. Za svého života byl zván Necerirchet.

Džoser upevnil pozici panovníka. Vládl jako teokratický despota. Podnikal také četné vojenské výpravy, kterými rozšiřoval území Egypta. Na Sinaji se zajímal už tradičně o oblasti měděných a tyrkysových dolů. Podnikal i výpravy do Núbie. V oblasti prvního kataraktu nechal vybudovat obrannou hradbu.

Džoser také definitivně přesunul hlavní město říše do Mennoferu a je pokládán za jeho zakladatele. (I když toto prvenství je připisováno také legendárnímu králi Menimu, případně Namerovi či Hor-Ahovi.)

Z Ptolemaiovského období z takzvané hladové stély se dochoval záznam o velikém hladomoru způsobenému malými nebo žádnými záplavami. Stéla se zmiňuje o 7 letech hladu. Faraon požádal o radu kněží, kteří jako příčinu určili hněv boha Chnuma, jehož sandály měly bránit Nilu v toku. Chnumovi byla přinesena oběť v podobě piva, chleba a drůbeže, poté záplavy započaly.

Jako ostatní panovníci prvních dynastií měl i Džoser dvě hrobky. První symbolická byla v Abydu. Šlo o stavbu z nepálených cihel. Skutečná hrobka byla vybudována v Sakkáře stavitelem Imhotepem. Jde o onu známou první egyptskou pyramidu.