Ptah byl hlavním bohem Mennoferu (Memfidy), kde byl uctíván, jako bůh stvořitel. Podle legendy stvořil nejprve sám sebe, pak bohy tím, že vymyslel jejich jména (ve svém srdci, jakožto orgánu myšlení) a poté je vyřkl. Postupně stejným způsobem (tedy vyslovením myšlenky) stvořil plodiny, obětiny, města, dal bohům zář….

Ptah byl uctíván již v období 1. dynastie, kdy byl božstvem spíše místního významu. Na důležitosti nabral jeho kult v době 5. dynastie. Postupně se stal bohem uznávaným v celém Egyptě a splynul s celou řadou jiných božstev. Spojením se Sokarem, pohřebním bohem vznikl Ptah-Sokar, ze kterého se ještě později stal Ptah-Sokar-Usir. Za jeho manželku byla obecně pokládána lví bohyně Sachmet, ale někdy také Baset. Jeho synem byl Nefertum (bůh modrého lotosu, ze kterého vystoupilo Slunce). Později přijal za syna zbožštělého stavitele první pyramidy Imhotepa.

Jako stvořitel byl Ptah bohem řemeslníků a umělců. Byl nazýván Prastarý. Podle legendy prováděl obřad otevírání úst, kterým budil zemřelého k posmrtnému životu. Mimo Menoferu byl uctíván Dér el-Medíně, vesnici, ve které žili řemeslníci pracující na hrobkách v Údolí králů. Ptahův chrám v Mennoferu nesl jméno Hutkaptah, řecký přepis je Aegyptos. Od tohoto jména vzešlo postupně označení pro celou zemi.

Zobrazován bývá v lidské podobě. Především v pozdějších dobách jako mumie. Z těsného šatu či obvazů mu vystupují pouze ruce, ve kterých drží odznaky své moci: žezlo was, sestávající ze sloupu stability džed a anch – symbol života. Na hlavě mívá přiléhavou čapku a rovný vous.

Jeho posvátným zvířetem je Apis.