Nut byla podle mýtu o stvoření světa tradovaného v Iunu (Héliopoli) dcerou boha Šua a Tenufy. Se svým bratrem a manželem Gebem – bohem země - zplodili celkem 4 děti Usira, Eset, Sutecha a Nebthet. Je jednou z nejstarších egyptských bohyň. Její jméno znamená noc nebo oblohu. Původně představovala noční nebe, postupně ale byla chápána, jako bohyně oblohy ve všech denních cyklech. Bývá zobrazována v podobě krásné ženy pokryté hvězdami. Většinou v podobě „mostu“ klenoucího se nad zemí, kterou ovládal její manžel Geb. Někdy bývá zobrazena jako nebeská kráva. Jejím symbolem je sykomorový strom.

Důležitou úlohu hrála i v posmrtném životě, kde zosobňovala představu znovuzrození v říši západu. V pyramidách a hrobkách je jejím symbolem žebřík, který použil Usire po svém zavraždění. Poté, co bylo jeho tělo znovu složeno a byl probuzen k posmrtnému životu, použil žebřík v dosažení nebeské klenby, kde vyhledal ochranu své matky.

Nút byla také ochránkyní dětí a porodu. Titulována byla mimo jiné jako: „Nebe pokrývající“, „Paní všehomíra a matka bohů“, „Ochránkyně“.