Hathor byla patrně nejvýznamnější egyptskou ženskou bohyní vůbec. Její kult pochází z dob úsvitu Egypta a sahá patrně až k faraonovi Štírovi (Serket). Původně šlo o lokální kulty převážně mateřských ochranných bohyní. Nelze přesně určit, kde vznikl nejstarší. Nejvýznamnějším centrem jejího kultu se však už ve Staré říši stala Dendera. Dnes zde stojí rozsáhlý chrám, který na místě starého nechali postavit Ptolemaiovci. Dalšími dodnes zachovanými místy jsou chrám v Abú Simbel a kaple v chrámu královny Hatšepsut v Dér el-Bahrí.

Hathor v sobě slučuje mnoho funkcí, které se přidávaly postupně s tím, jak postupně splývala s menšími i významnějšími ženskými bohyněmi (například Eset, Baset, Sachmet a další).

Byla Nebeskou bohyní, kdy se v podobě Velké nebeské krávy klenula rozkročená nad zemí. Mléko z jejího vemene vemene dalo vzniknout mléčné dráze. Jinak byla především bohyní plodnosti a lásky. V této souvislosti měla patronát i nad vším, co s tím souviselo: hudbou, tancem, alkoholem, milostnými hrami, ale také porodem a výchovou dětí. Byla ochranou bohyní žen, které provázela prakticky od narození až do smrti, po které si mnohé z nich přáli s Hathor splynout.

Jako Paní západu či Paní západních pohoří byla i ochránkyní držav mimo vlastní území Egypta. Západ symbolizoval ale i smrt a Hathor hrála důležitou úlohu i v pohřebních rituálech.

Její jméno znamená Dům Hora nebo Horův palác. V hieroglyfech se zapisuje jako čtvrec se sokolem (znakem pro Hora) uvnitř, v pravém horním rohu je znak čtverce zopakován. Znak čtverce znamená nejen dům, ale také mateřské lůno. Vzhledem ke zdvojení znaku v jejím jménu se předpokládá, že byla označována také za matku Hora (spolu s Eset). V textech některých pyramid je také zmíněna jako manželka Usira. Naopak v chrámu v Edfu je zmíněn sňatek mezi Horem a Hathor a podle některých mítů je pokládána za Horovu manželku.

Zobrazována bývá nejčastěji jako žena s rohy nebeské krávy se slunečním kotoučem uprostřed nebo jako kráva. Méně časté je je zobrazení s ženským tělem a kravskou hlavou.