Amon je jedním z antropomorfních bohů Egypta. Jeho jméno je překládáno jako Skrytý, Neviditelný, Tajemný. Jeho kult pochází patrně ještě z předdynastické doby, tehdy šlo ale o zcela nevýznamného místního boha, pravděpodobně větru a vzduchu.

Amonův význam začal narůstat až mnohem později, než význam jiných velkých bohů Egypta, až v období 12. dynastie. Místem jeho původního kultu byl Veset (Théby, dnešní Luxor). Poté, co se vládcům Vesetu podařilo vyhnat Hyksósy a znovusjednotit Egypt začala významně vzrůstat i důležitost Amonova kultu. Protože šlo o boha ve srovnání s ostatními poměrně mladého, bylo třeba značně upravit mnohé legendy a sloučit jeho osobu s postavami dalších bohů. Významné bylo jeho spojení se slunečním bohem Re, tím vznikl bůh Amon-Re. Pod jménem Amon-Min je známo jeho spojení s bohem plodnosti Minem. V období nové říše býval zván Králem bohů. Jednalo se spíše o přenesený význam, v egyptském náboženství neměli bohové danou hierarchii, kdy by některý byl přímo nadřazen jiným. Faktický význam Amonova kultu však tomuto titulu odpovídal.

Protože v původní egyptské mytologii byl za boha stvořitele pokládán Ptah (na většině území), bylo třeba vymyslet způsob, jak udělat Amona starším. Kněží rozřešili problém tak, že rozdělili Amonovu osobnost na několik a nejstarší část prohlásili za stvořitele Ptaha. Došlo také ke sloučení s Ptahem, výsledkem byl bůh Amon-Re-Ptah.

Moc Amonova kultu rychle rostla a souběžně s tím rostlo i jeho bohatství a politická moc kněžstva. Ta postupně začala ohrožovat i moc faraona, který byl do té doby pokládán za vtěleného boha na zemi, dárce života a blahobytu země. Potlačit moc Amonova kněžstva se pokusil smělou náboženskou reformou Achnaton, který potřel kulty původních bohů a jako jejiného boha uctíval Atona. Po jeho smrti, která patrně nebyla zcela přirozená, se jeho následník Tutanchamon vrátil zpět k Amonovi. Intrikám kněžstva se úspěšně bránili ještě faraonové 19. dynastie, zejména Seti I. a Ramesse II.. Od období 21. dynastie už faktickou moc drželi kněží.

Významnou úlohu zastávali v Amonově kultu kněžky. Nejvyšší kněžka měla titul Manželka boha a ruka boha. Původně šlo o funkci, kterou zastávali významné manželky faraonů, případně jejich dcery. Později už neměly královský původ, zato však stoupala jejich moc a měly některé výsady původně určené jen panovníkům.

Posvátným zvířetem Amona byl beran. Z pozdějších dob je známo i méně časté vyobrazení Amona jako muže s beraní hlavou, případně přímo v beraní podobě. Cesta z Amonova chrámu ve Vesetu (Luxoru) do velechrámu v Karnaku byla lemována beraními sfingami. Nejčastější podoba Amona je podoba muže s odznaky královské moci, s korunou zdobenou pštrosími pery. Po sloučení s bohem Re, jako Amon-Re mívá před pery na koruně sluneční kotouč.