Obnova zapomenutého hesla

Založení nového účtu

Kleopatra VII.

Kleopatra VII. Kleopatra nastoupila na trůn Egypta po svém otci Ptolemaiovi XII. Neos Dionýsovi v roce 51 př. n. l.. V té době jí bylo 17 let. Ve své závěti bohužel určil otec za jejího spoluvládce (a tím za manžela) jejího mladšího bratra Ptolemaia XIII. – v té době asi desetiletého. Protože faraon nebyl plnoletý, byla ustanovena poručnická vláda, která měla původně regentskou moc i nad Kleopatrou. Ta důrazně protestovala, protože podle egyptského práva už byla dospělá, uspěla, ale regentství nad jejím bratrem zůstalo. Kleopatra VII. byla nucena opřít se o římskou moc, která v Egyptě neustále sílila. Takto se jí podařilo na čas odstavit od faktické moci regentskou radu svého bratra. Sama podepisovala listiny, mince nesly pouze její portrét. Bohužel její situaci zkomplikovala velká neúroda. Ve stejnou dobu byla moc Římské říše narušena občanskou válkou. Pompeius požádal Kleopatru o obilí pro Řím. Ta nemohla odmítnout, protože bez římské podpory by se neudržela na egyptském trůnu. Vydání obilních rezerv Římu v době hladomoru v Egyptě však zcela podkopalo její postavení. Nakonec byla nucena opustit Egypt. V letech 49 – 48 př. n. l. byla Kleopatra VII. v exilu. Pravděpodobně v Arábii a Sírii. Uprchla se značným množstvím zlata, takže mohla zformovat armádu, se kterou se chystala vrátit do Egypta. Ke střetu s armádou vedenou jejím bratrem a jedním z regentů však nedošlo. Do Egypta se uchýlil Pompeius, poražený v občanské válce a pronásledovaný Césarem. Regentská vláda ve snaze zavděčit se Césarovi Pompeia zavraždila. César však nemohl přijmout vraždu římského občana a konzula beztrestně. S polovinou legie zůstal v Egyptě, svrhl regentskou vládu a dosadil prořímskou Kleopatru VII. opět na trůn. César za Kleopatřina spoluvládce ustanovil v duchu poslední vůle jejich otce jejího bratra Ptolemaia XIII.. V Egyptě však začalo povstání podporované bývalou regentskou vládou, které se slabý panovník hodil. K povstání se přidal jak Ptolemaios XIII. Tak jeho (a Kleopatřina) mladší sestra Arsinoe, která se prohlásila za královnu. Povstalecká armáda měla značnou početní převahu nad Césarovým vojskem. César se opevnil v královském paláci a ubránil ho až do příjezdu posil. Povstání bylo rozdrceno v bitvě u Kanóbu roku 47 př. n. l.. Během bitvy zemřel Ptolemaios XIII. a Arsinoe byla zajata. Královnou Egypta byla ustanovena Kleopatra VII., jako spoluvládce jí César určil jejího druhého bratra Ptolemaia XIV. Ten byl v této době asi desetiletý a na vládu prakticky neměl vliv. Kleopatra s Césarem podnikla inspekční cestu po Nilu. Při návratu do Říma nechal César v Egyptě 3 legie. Krátce po Césarově odjezdu Kleopatra porodila syna označovaného jako Ptolemaios XV. Filopatór Filométór, známého však jako Kaisariona – malého Césara. César své otcovství nikdy nepopřel. V letech 46 – 44 př. n. l. pobývala Kleopatra i s Kaisarionem v Římě. Oficiálním důvodem cesty bylo potvrzení spojenecké smlouvy mezi Egyptem a Římem. Římané nebyli Kleopatrou nikterak nadšeni. César ji očividně protěžoval. Její bronzovou pozlacenou sochu nechal vystavit ve Venušině chrámu. César s Kleopatrou se zabýval plány na vytvoření impozantní světové říše. César měl i velké stavební plány. Chtěl založit v Římě velkou knihovnu, zbudovat průplav v Korintské úžině, vysušit bažiny v okolí Říma. Také s úpravou kalendáře mu pomáhali egyptští učenci. Dříve než se mohly některé z těchto plánů uskutečnit, byl César zavražděn. Kleopatra se vrátila z Říma do Egypta.

Oblast
Zatím nikdo nehodnotil

Hodnocení pomáhá ostatním cestovatelům. Pokud jste už navštívili Kleopatra VII., budeme moc vděční za váš názor.

Hodnotit
--- • --- • ---
---