Obnova zapomenutého hesla

Založení nového účtu

Pyramidy v Gíze

Pyramidy v Gíze Pyramidy v Gíze, které patří k jednomu z dochovaných divů světa, jsou jednou z nejslavnějších historických památek na naší planetě vůbec. V dávné minulosti bývalo toto místo monumentálním pohřebištěm významných osobností tehdejší společnosti, především pak samotných panovníků. Asi nejznámější je tzv. Cheopsova (nebo také Chufuova) pyramida, která se tyčí do výšky necelých 140 metrů. Dodnes vedou vědci diskuse o tom, jak vlastně byly takové kolosy před více než 4,5 tisíci let vůbec postaveny. Údajně byly používány válce a soustavy pák, kterými byly na sebe skládány kameny, jež pak utvořily až 6 milionů tun těžký gigant. Asi nejznámější stavbou celého komplexu je Sfinga. Tato obrovská socha ležícího lva s lidskou hlavou je strážcem tohoto zádušního místa mrtvých. A ještě jeden popis: Královské pohřebiště v Gíze, ležící dnes prakticky na předměstí Káhiry, je místem odpočinku panovníků 4. dynastie a jejich dvora. Prvním faraonem, který si vyvolil Gízu k vybudování své hrobky, byl Cheops. Cheopsova nebo také Chufuova pyramida Cheopsova nebo také Chufuova pyramida je dnes vysoká 137 m. Její původní výška byla ale 146 m. Půdorys má rozměry 230,38 m x 230,38 m. Sklon je 51°50´. Její stěny jsou přesně orientovány vůči světovým stranám. V dobách své největší slávy byla Cheopsova pyramida obložena deskami z bílého vápence, který výborně odrážel sluneční světlo a vyvolával tak dojem, že pyramida září. Celková váha byla spočítána na cca. 6 milionů tun a použito bylo asi 2 miliony kamenných bloků. Podle dostupných údajů trvala stavba přibližně 20 let. Pyramida byla postavena tak, aby odolávala velkému tlaku a také zemětřesení. V době stavby Egypťané nepoužívali kola ani koně. Materiál byl přesouván pomocí saní tažených voly a soustav pák a ramp. O technologii stavby se vedou četné spory a je mnoho teorií. Cheopsova pyramida má hned tři pohřební komory, budované postupně. Důvodem byla obava faraona z předčasné smrti. Oproti dřívějším zvyklostem nejsou pohřební komory pod zemí, ale v nitru pyramidy. Poslední (nejvyšší) pohřební komora byla vybudována z červené žuly. Dnes zde stojí sarkofág z jediného kusu žulového bloku, který sem byl dopraven ještě před dokončením stavby – později by již neprošel vstupním otvorem. Bohatá pohřební výbava i faraonova mumie byly vyloupeny pravděpodobně již v období Střední říše. Rachefova (Chefrénova) pyramida Rachefova (Chefrénova) pyramida stojí nedaleko Cheopsovy. Dnes má prakticky stejnou výšku (136,6 m), v minulosti byla tedy o něco nižší, než Cheopsova. Má však větší sklon stěn a stojí na vyšším místě, takže ji opticky převyšovala. Její stabilitu zvyšuje fakt, že stojí na skalním masivu, jihozápadní část je do něj dokonce vytesána. Půdorys má rozměry 215,25 m. Na vrcholu se dochoval zbytek původního obkladu z bílého vápence, kterým byla obložena prakticky celá pyramida, kromě nejspodnější vrstvy, která měla obklad z červené žuly. Její stavba je o něco méně precizní, než u Cheopsovy pyramidy. Má například mnohem větší spáry mezi jednotlivými kamennými bloky, ve kterých mnohdy chybí malta. Jednotlivé vrstvy nejsou vždy přesně vodorovné. Také vnitřní uspořádání je jednodušší. Pohřební komora byla vytesána ve skalním podloží pod pyramidou s orientací východ - západ. Dochoval se zde sarkofág z červené žuly. Menkaureova pyramida Poslední z velkých pyramid v Gíze je Menkaureova pyramida. Stojí na místě nejvíce vzdálené od břehu a je také nejmenší. Vysoká je 62 m s půdorysem o straně 108 m. Menkaureova pyramida má poměrně neobvyklé vnitřní uspořádání. Hlavní vchod byl tradičně na severní straně, z něho vede chodba do falešné pohřební komory umístěné pod základnou pyramidy. Teprve z této komory se lze dostat do vlastní prostorné pohřební síně obložené červenou žulou. Stával zde bohatě zdobený sarkofág z bazaltu, který bohužel zmizel při ztroskotání lodi, která ho převážela do Británie. Sfinga Jedním z nejznámějších Egyptských monumentů je Sfinga. Gigantická socha s tělem lva a hlavou v podobě muže leží nedaleko Chefrénovy pyramidy. Je připisována faraonu Chefrénovi a měla mít pravděpodobně i jeho tvář. Sfinga je 74 m dlouhá a 21 m vysoká. Dnes je poměrně hodně poškozena, jak zubem času a povětrnostními podmínkami, tak lidským vandalismem. Oblast Hurghada

Oblast
Zatím nikdo nehodnotil

Hodnocení pomáhá ostatním cestovatelům. Pokud jste už navštívili Pyramidy v Gíze, budeme moc vděční za váš názor.

Hodnotit
--- • --- • ---
---